Keltové v Čechách a na Moravě   Jak žili Keltové   Původ Keltů   Keltové v Galii   Laténská kultura  

Keltové v Galii

Galie (popřípadě Gallia) bylo ve starověku římské označení pro poměrně rozsáhlé území v západní Evropě. Konkrétně se jednalo o oblast dnešní Francie, Belgie, severní Itálie a západního Švýcarska, ale také o části dnešního Německa a Nizozemska. Jedná se tedy o území, které na západní straně ohraničoval Atlantský oceán, na východě Rýn a Alpy, na jihu Pyrenejské pohoří a Středozemní moře a na severu kanál La Manche. Toto území obývaly především kmeny Keltů. Kromě nich v Galii žily také kmeny Akvitánů a Belgů.

Dosud není úplně jasné, jak název Galie vznikl. Keltský výraz g(h)al údajně mohl znamenat rek či hrdina. Toto pojmenování však mohlo být odvozeno také od řeky Gallos či od starořeckého slova Galatia, které pravděpodobně bylo inspirováno bílou barvou pleti Keltů.

Mezi Kelty a Galy se dříve dělaly velké rozdíly. Podle archeologických nálezů se však jedná o stejný národ, který Řekové nazývali Keltové, zatímco Římané pro něj měli pojmenování Galové. Vzhledem k tomu, že římská invaze vedla především na severozápad Evropy, název Galové se ujal hlavně pro obyvatele žijící v této oblasti. Rozdíly mezi Galy a Kelty žijícími ve střední Evropě jsou patrné v jazykové oblasti, jejich kultura je však téměř identická.

Tři třídy galské společnosti

Mapa Galie kolem roku 58 př. n. l.
Zdroj: Wikipedie

Vzhledem k většině archeologických nálezů jsou Galové spojeni s laténskou kulturou, která se na území západní a střední Evropy rozvíjela v období pátého až prvního století před naším letopočtem. Keltské kmeny však osídlily Galii pravděpodobně už mezi lety 700 až 600 před naším letopočtem. V pobřežní oblasti mezi Alpami a Apeninským pohořím se vyvinula určitá forma kelto-ligurské kultury. Galská společnost se tehdy členila do třech tříd. Příslušníky nejnižší třídy byli prostí lidé, kteří byli bezprávní a utlačovaní. Často sloužili privilegované třídě, jíž tvořili druidové a příslušníci válečnické šlechty. Význam jednotlivých šlechticů se určoval podle počtu válečníků a sloužících. Šlechtic však musel chránit zájmy svých stoupenců, mezi ambiciózními vůdci těchto vojenských družin totiž velice často docházelo ke střetům, a to až do období Caesarovy invaze.

Velice důležité postavení zaujímali v galské společnosti kněží nazývaní druidové. Ti kontrolovali správné provádění náboženských úloh, vzdělávali syny galských šlechticů a důsledně hlídali tajemství svých rituálů. Rovněž měli poměrně značný politický vliv, rozhodovali totiž o otázkách války a míru. Podle některých římských pramenů se na druida studovalo až dvacet let. Následně se každý rok druidové scházeli na svých sněmech v Carnutu, který se nachází na území dnešní Francie. Spekuluje se však, že během některých druidských obřadů byli obětováni také lidé. Doklady o lidských obětech opravdu existují, dosud se ale nepotvrdilo, že to byla běžná praxe.

Keltské náboženství

Bůh Cernunnos

Pro Kelty bylo velice důležité náboženství. Bylo polyteistické, kmeny v Galii tak věřily hned v několik bohů. Většinu bohů přejali od primitivních božstev převážně indoevropského původu. Vzhledem k tomu, že pro Kelty v Galii bylo číslo tři symbolické, někdy dokonce i magické, vystupovali galští bohové často v triádách. Největších poct se dostávalo bohu kmene Toutatisovi, kterého je možné chápat jako galský ekvivalent římského boha Merkura. Nejvyšším bohem galského náboženství byl nebeský otec, latinsky nazývaný Dis Pater. Často bývá připodobňován k římskému Jovovi, popřípadě Plutovi. Bohyní koní a úrody byla Epona, bohem války Esus, bohem světla Lugh a bohem života a smrti Cernunnos. Keltové však měli bohů mnohem více. Náboženské obřady Galové prováděli v posvátných hájích, kterým stejně jako nejrůznějším vodním tokům připisovali lidské vlastnosti. Uctívali také zvířata, nejposvátnějším zvířetem byl pro Kelty kanec. Až na výjimky však Keltové na území Galie nepostavili žádné chrámy ani svatyně.

Keltové a jejich opevnění zvaná oppida

Galové se živili především zemědělstvím, bydleli v malých rolnických usedlostech a vesnicích, města až do příchodu Římanů vůbec nestavěli a v případě, že hrozilo nějaké nebezpečí, se ukrývali v ohrazených pevnostech, které se nazývaly oppida. Tato opevnění byla typická tím, že se stavěla na vhodných kopcích a ohraničena byla nejen dřevěnou palisádou či kamennou hradbou, ale také poměrně hlubokým příkopem.

Až na krátkou etapu těsně před koncem období galské nezávislosti se obyvatelé tohoto území nikdy nedokázali sjednotit. Nejzákladnější organizační jednotkou byly rody nebo také klany. Několik klanů pak společně tvořilo kmen. Tomu předsedala rada starších společně s náčelníkem. Přestože jednotlivé kmeny byly etnicky spřízněny, pravděpodobně kvůli nízkému povědomí o této spřízněnosti, zůstala Galie vnitřně roztříštěná. Tato nejednotnost pak nahrávala ostatním národům při podrobení země. Regiony se začaly politicky organizovat v jakési předstátní formace až mezi lety 120 až 60 před naším letopočtem. Není sporu o tom, že to bylo pod vlivem působení římské civilizace. Gaius Julius Caesar tyto útvary nazýval civitates. Celkem těchto kmenových svazů bylo v Galii šestnáct.

Římská invaze v Galii

Galové v padesátých letech podlehli expanzi Gaia Julia Caesara, s nímž neúspěšně vedli galské války, a následně se dostali pod římskou nadvládu. Došlo tak k pozvolnému asimilování a vznikla galorománská kultura. Galština byla postupem času vytlačena a během dalších století ji zcela nahradila vulgární latina. Z ní následně vznikla francouzština.

JAKÉ JSTE ZNAMENÍ?

1. Zadejte měsíc narození
2. Zadejte den narození
3. Klikněte na "Přejít na znamení"

Vybráno datum>>

TIP NA DNEŠEK

Lunární kalendář na dnešní den: