Keltské náboženství a "kult lidských hlav"   Keltští bohové   Keltské svátky   Druidové   Galské náboženství  

Druidové

I kdyby někdo nevěděl zhola nic jiného o tajemném národu Keltů, přinejmenším název jeho kněžích – druidů – je znám nejspíš úplně každému. Za popularizaci druidů může jak jejich tajemnost a až překvapivě velká moc, jíž ve společnosti vládli, tak i renesance zájmu o Kelty – dalo by se říct „keltománie“ – která západní svět zachvacuje nejen v poslední době, ale již od 19. století. A snad v neposlední řadě i oblíbený francouzský komix Asterix a Obelix a jeho filmová zpracování, kde mocný druid připravuje kouzelný nápoj síly a ohání se zlatým srpem.

Co druidové považovali za posvátné

Jmelí považovali Keltové za jeden z předmětů 
velké magické moci.

Zlatý srp skutečně patřil k výbavě keltských kněží. S ním druidové sekali jmelí o novoluní nebo letním slunovratu a jmelí bylo také spojeno s obdobím Vánoc (resp. zimním slunovratem). Rituál sekání jmelí měl svá pravidla. Jmelí se především nesmělo při dopadu dotknout země. Tomuto "parazitu" byla připisována velká magická moc a u Keltů patřil k nejdůležitějším symbolům a nejposvátnějším věcem.

Dalším posvátným „předmětem“ byl dub. Tento strom byl ostatně zásadní pro mnoho kultur, včetně například Slovanů. Právě z něj bylo sbíráno jmelí a byl také dominantou posvátných hájů, v nichž druidové prováděli své rituály.

Římané druidům neustále přičítali hromadné lidské oběti, ale ačkoli je dokázáno, že Keltové tu a tam skutečně nějakou tu lidskou oběť spáchali, je takřka jisté, že šlo o opravdu velmi sporadický jev – to ostatní je nejspíš pouze římská propaganda.

Jak dostali druidové své jméno?

Nejen druidské rituály, ale i samotný jejich název je zahalen tajemstvím. Starověcí autoři se domnívali, že původ slova druid tkví ve slově drys neboli dub. Zdálo se to celkem logické vzhledem k významu tohoto stromu v náboženství Keltů.

Dnes se však předpokládá, že slovo druid má kořeny až v pra-indoevropštině a je tvořeno slovy dru, což znamená silný či mocný, a vid – tento kořen se vyskytuje v mnoha indoevropských jazycích, v latině znamená slovo videre vidět nebo i vědět, v angličtině se vyskytuje ve slově wisdom neboli moudrost. Také v sanskrtu znamenalo vidya moudrost a kořen vid- ostatně existuje i v češtině (vidět). Význam slova druid by tedy mohl být „mocně vidoucí“ či velmi volně přeloženo „jasnovidný“.

Jak druidové vypadali?

Dva druidové - kresba z 19. století

Stereotyp velí představit si druida jako bělovlasého muže s dlouhým plnovousem zahaleného v bílém rouchu s kápí. Vypadali však druidové skutečně takto? O jejich oblečení nevíme takřka nic, jen Plinius starší zanechal ve svých spisech jakousi narážku na bílé oděvy těchto kněží. Co se týče bílých vlasů a vousů – tento vzhled je jistým všeobecně přijímaným symbolem moudrosti a zkušenosti, proto je možná druidům přisuzován (ostatně i představa křesťanského Boha je podobně opatřena bílým plnovousem, nejinak je tomu i u Dia a mnoha postav moudrých kouzelníků, vládců a podobně). Další možností je, že druidové byli bělovlasí, jelikož když se ujali své funkce, byli již poměrně staří (jejich učení trvalo 20 let).

Druidové a jejich význam ve společnosti

Druidové měli v keltské společnosti nesmírně mocné postavení. Byli takřka rovni králům, kteří bez nich nemohli skutečně jednat. Byli to rádci, věštci, lékaři, kněží i politici. Dá se říct, že jejich vliv byl podobně silný jako vliv papeže a církve na společnost a vládce středověké Evropy.

Druidové však museli svou moc vykoupit velkou dřinou. Jejich výuka trvala i 20 let a nebyla nijak jednoduchá. Jelikož tito mužové byli nejvyššími představiteli inteligence keltské společnosti – byli jako dnešní vědci, učitelé, duchovní i lékaři dohromady – jejich znalosti museli být nesmírně rozsáhlé.

Zdá se, že nejlepší druidové působili ve Velké Británii. Zde ostatně nejspíš tito kněží vznikli a odsud se rozšířili do Galie. I v pozdních dobách se mnozí druidové jezdili do Velké Británie učit, jako by cestovali za exkluzivním vzděláním na věhlasnou univerzitu.

Jean Merkale uvádí podrobný rozpis funkcí a oborů, jimiž se druidové zabývali. Podle něj existovali druidové historici, soudci a zákonodárci, znalci mýtů, lékaři a chirurgové, mistři zpěvu a zaklínání, čarovní hráči na harfu, věštci, a dokonce i něco jako královští číšníci a znalci lektvarů a nápojů.

Kdo byli druidové podle Řeků a Římanů

Caesar podal rozsáhlý popis druidů
ve svých Zápiscích o válce galské.

Římské zprávy o tom, kdo byli druidové, jsou četné – ale také vesměs značně zkreslené. Římané měli ve zvyku vše keltské (a tudíž nepřátelské) degradovat nebo démonizovat a také nahlížet velmi povrchně a neuceleně (samozřejmě čest výjimkám). Jeden z nejrozsáhlejších popisů druidů nám zanechal sám Caesar ve svých Zápiscích o válce galské.

Píše o tom, že druidové mají na starost oběti a bohoslužby a jsou také soudci při sporech i zločinech. Pokud se prý souzení nepodrobí jejich rozsudkům, jsou vyloučeni z obětování, což je pro Galy nejhorší trest a ponížení – je to totiž zároveň vykořenění ze společnosti.

Když zemře nejvyšší druid, praví Caesar, je jeho nástupce vybrán podle vynikajících schopností, anebo je o nástupci rozhodnuto hlasováním. Někdy prý druidové o tento post mezi sebou i bojují v zápasech se zbraněmi.

Caesar se dále zmiňuje o každoročně pořádaném shromáždění druidů v kraji Karnutů uprostřed Galie a píše také o výhodách druidů, jako je osvobození od daní, závazků i vojenské služby, které do jejich řad lákaly mnohé mladé muže.

JAKÉ JSTE ZNAMENÍ?

1. Zadejte měsíc narození
2. Zadejte den narození
3. Klikněte na "Přejít na znamení"

Vybráno datum>>

TIP NA DNEŠEK

Lunární kalendář na dnešní den: