Keltové - historie   Keltské náboženství   Keltské symboly   Keltské umění   Keltský kalendář  

Keltský kalendář

Keltové si vždy zakládali na souznění s přírodou. Podle toho vypadá i jejich kalendář, který se řídí podle stromů. Spojení keltské kultury s matkou Zemí je hlavně pro současnou dobu velmi inspirativní a měli bychom si připomenout, že příroda nás ovlivňuje více než si v době rychlého technologického pokroku uvědomujeme.

Keltský kalendář a jeho historie

O existenci keltského kalendáře víme od roku 1897 s jistotou, jelikož právě tehdy byla nalezena deska, kde je vyrytý. Napsán je v galštině, latinskými písmeny. Podrobně ho prostudoval francouzský archeolog Joseph Monard a vyhlásil ho za nejpřesnější dosud nalezený doklad o keltském kalendáři. Jedná se o lunárně-solární kalendář, což znamená, že se snaží synchronizovat lunární měsíc a sluneční rok.

Jelikož byli Keltové velmi úzce spjati s přírodou, dokázali z ní mnoho vyčíst. Celý kalendář funguje v souladu s ní, jednotlivé stromy a rostliny mají svůj charakter.

Jak keltský kalendář funguje

Vezměme to od začátku. Kalendář má třináct měsíců, každý po dvaceti osmi dnech. Dohromady má tedy rok tři sta šedesát čtyři dní. Každý z měsíců se jmenuje podle jednoho stromu a tím pádem má každý měsíc i rozdílný charakter, své klady a zápory.

  1. Měsíc břízy (24. 12. – 20. 1.)
  2. Měsíc jeřábu (21. 1. – 17. 2.)
  3. Měsíc jasanu (18. 2. – 17. 3.)
  4. Měsíc olše (18. 3. – 14. 4.)
  5. Měsíc vrby (15. 4. – 12. 5.)
  6. Měsíc hlohu (13. 5 .– 9. 6.)
  7. Měsíc dubu letního (10. 6. – 7. 7.)
  8. Měsíc dubu zimního (8. 7. – 4. 8.)
  9. Měsíc lísky (5. 8. – 1. 9.)
  10. Měsíc vinné révy (2. 9. – 29. 9.)
  11. Měsíc břečťanu (30. 9. – 27. 10.)
  12. Měsíc trnky (28. 10. – 24. 11.)
  13. Měsíc černého bezu (25. 11. – 22. 12.)

Noci slunovratu a rovnodennosti

Noc bílé jedle 21.12.
Noc hlodáše 21.3.
Noc vřesu 21.6.
Noc bílého topolu 23.9.

Každý z měsíců je dělen na dvě poloviny. První se nazývá světlá a druhá tmavá (navracející se noc), které se říká Atenoux. Polovina měsíce, tedy 14 dnů je vlastně základním časovým úsekem pro keltský kalendář. Každý měsíc zřejmě začínal novoluním. Vedou se o tom však do dnes spory, proto to není fakt, ale na základě výpočtů vědců se to jeví jako velmi pravděpodobné.

Ještě před sjednocením kalendáře používaly různé kmeny regionálně odlišně dělení času a stejně tak přiřazovali období rozdílným rostlinám nebo stromům. Od začátku měli ale všichni blíž k měsíčním cyklům. Pak teprve k cyklům slunečním. I dnes je keltských kalendářů stromů několik. Například keltský kruh stromů má jako jediný 4 + 35 úseků, které shromažďují velmi mnoho informací nejen kalendářních. Velmi zvláštní a důležitá je v tomto kalendáři čtyřicetidenní perioda, která se opakuje 5x (od topolu k dubu, od dubu k druhé periodě topolu, od topolu k olivě a od olivy k tisu). Číslo 40 nebylo posvátné jen pro Kelty. Například u Stonehenge je průměr vnitřního kruhu přesně čtyřicet kroků. Nikdo zatím ovšem s jistotou neví, proč právě čtyřicet. Také veškeré nejdůležitější svátky se konaly vždy 40 dní po slunovratu nebo rovnodennosti.

Již zmiňovaný kruh stromů byl pro Kelty něco víc než obyčejný kalendář. Díky jejich vztahu k přírodě a víře v jiné (leckdy pohádkové) světy, tento kruh shromažďoval informace o vnímání přírody i ostatních světů velmi intenzivně. Takže si musíme uvědomit, že kalendář a kruh stromů jsou prakticky dvě odlišné věci. Alespoň právě pro Kelty.

Nový rok Keltů začíná Samhainem, což je svátek konce světlé části roku. Tedy konec léta, tepla a slunce a začátek zimy, chladu a temnoty. U nás tento svátek známe jako Halloween nebo Dušičky. V kalendáři se rok dělí na známá čtyři roční období. Po Samhainu přichází co čtvrt roku Imbolc, Beltine a Lugnasad. Samhain byl nejdůležitějším dnem v roce hned ze dvou důvodů. Zaprvé, protože začínal nový kalendářní rok a zadruhé, v předvečer se světy živých a mrtvých setkávají a mrtví mohou náš svět navštívit. Je to nejmagičtější noc v roce.

Je ještě mnoho otázek, které si pokládáme. Mnoho toho ještě o keltském kalendáři nevíme, ale nejlépe ho poznáme asi přímo v přírodě. Když se zamyslíme nad jednotlivými stromy a nad souvislostmi jaké mají s ročním obdobím. Pro Kelty to bylo přirozené, žili v souladu a symbióze se vším přírodním. Měli svět kolem velmi dobře prostudovaný a uměli z něj číst. My dnes žijeme od přírody daleko a měli bychom se k ni vrátit o něco blíž.

JAKÉ JSTE ZNAMENÍ?

1. Zadejte měsíc narození
2. Zadejte den narození
3. Klikněte na "Přejít na znamení"

Vybráno datum>>

TIP NA DNEŠEK

Lunární kalendář na dnešní den: