Keltské svátky

Většina lidí dnes ani netuší, jak staré základy mají některé svátky, které slavíme do dnešních dní. Když se Evropou šířilo křesťanství, bylo investováno mnoho sil do potlačení lidových oslav a do vymícení původních bohů, mýtů a démonů a s nimi spojených pověr a rituálů. Nejrychleji se křesťanům podařilo zlikvidovat pohanská božstva – s tím ostatním už to tak snadné nebylo, a tak se mnoho z pověr, démonologie a svátků původních pohanů uchovalo až do dnešních dní.

Když křesťané zjistili, jaký je problém se těchto „kacířských nešvarů“ zbavit, rozhodli se je alespoň přizpůsobit k obrazu svému, aby se pokud možno zapomnělo, jaký byl jejich původní význam. A tak postupně vše, co mělo kořeny v dávném pohanství, nakonec splynulo s křesťanským konceptem.

Keltské svátky a co z nich zůstalo

Mnohé ze svátků, které slavili dávní Keltové, slaví i současní Evropané, aniž by si uvědomovali spojení těchto lidových tradic s pohanskou minulostí. Ať už se jedná o dožínky, Halloween, Hromnice, pálení čarodějnic nebo i Vánoce.

Některé vánoční zvyky mají původ
v keltské kultuře.

Vánoce jsou pro mnoho lidí nejvýznamnějším svátkem roku a podle křesťanské tradice oslavují narození Krista. Ježíš Kristus se nicméně narodil nejspíš na jaře (podle jiné teorie na podzim) a na tento den byly jeho „narozeniny“ stanoveny z čistě pragmatických důvodů. Křesťané potřebovali nějak překrýt pohanský svátek zimního slunovratu, když se jim ho nepodařilo zcela odstranit. Některé vánoční zvyky se však uchovaly i skrze propast rozdílných náboženství – například trhání jmelí, zdobení stromků, jedení ryb a mnohé další tradice se vyskytovaly již u pohanských Keltů (a nejen u nich).

Keltové měli samozřejmě množství oslava, svátků a slavností, avšak nejznámější keltské svátky byly čtyři, a to Samhain, Imbolc, Beltain a Lugnasad. Pojďme se na ně podívat blíže.

Nejdůležitější keltské svátky

Samhain

Keltský nový rok a zřejmě nejvýznamnější keltský svátek vůbec. Samhain připadá na 1. listopad a v noci před tímto svátkem končí starý rok. Keltové nejenže začínali nový rok zimou, ale v souladu se svou představou o světě také den začínali večerem, tedy západem slunce, a snad i život pro Kelty začínal smrtí, proto pohřeb byl u nich nikoli smutnou a tragickou, ale radostnou událostí.

V mnoha zemích přežil svátek Samhain
jako Halloween.

V předvečer svátku Samhain irští Keltové zhasínaly všechny ohně. Šlo o zvyk symbolizující smrt starého roku. Další den byly zapáleny ohně nové, vítající mladý nový rok. Avšak v mezičasí, během noci, se otevřely brány mezi zdejším světem a „druhým“ světem. Tato noc měla nesmírný mystický význam. Duchové mohli navštěvovat svět lidí a lidé naopak svět mrtvých a bohů. Pro Kelty byl tento čas děsivý i úžasný zároveň. Pokud někdo pocházející z jednoho světa, uvízl v tom druhém, musel často čekat do dalšího Samainu, než se mohl vrátit domů.

Tento motiv se objevuje dokonce ještě v Erbenově Kytici, kdy v baladě Poklad dítě uvízne v čarovné skále a jeho matka musí čekat rok, než se skála znovu otevře, aby své dítě opět spatřila. Erben čerpal z lidové slovesnosti, v níž se dochovali prvky pohanských mýtů a bájí, včetně keltských. Na první pohled bychom se něčemu takovému mohli divit, ale proč nakonec? Vezmeme li v úvahu, že u nás po celá staletí přežili keltské názvy mnoha řek, měst, krajů i hor – že i naše mýty mají původ v mýtech keltských (například ty o praotci Čechovi, Blaníků, Dívčí válce,…) a naše svátky jsou založeny na starších pohanských základech.

Myšlenka Samhainu se zdaleka nezachovala jen v Erbenově básni. Dnes je u nás tento den znám jako křesťanský Svátek všech svatých a den po něm nadcházejí dušičky (spojitost se Samhainem snad není třeba zdůrazňovat). V mnohem větší míře si však Samhain udržel svůj význam v anglicky hovořících zemích, kde na předvečer 1. listopadu připadá oblíbený svátek Halloween.

Imbolc

Mezi nejvýznamnější keltské svátky patří také Imbolc. Slaven je nejčastěji 1. února a zasvěcen je bohyni Brigit. Tato bohyně plodnosti byla ochránkyní těhotných žen a také byla jakousi múzou básnického umění.

Tento svátek světel byl zasvěcen také ohni, byl očistou od temnoty zimy a očekáváním jara, které bylo sice ještě daleko, ale naděje na konec tmy a mrazu už nabíraly na síle. Na tento svátek byla rozsvěcována světla a tradičními pokrmy byly výrobky z mléka.

Později i tento svátek vstřebalo křesťanství. Bohyni Brigit si přivlastnilo v podobě svaté Brigity a tento den jí byl přiřčen na počest.

Beltain

Dnes svátek Beltain připomíná
pálení čarodějnic.

Keltský svátek jara, tepla, ohně a života. Připadá na 1. květen – ale jelikož Keltové začínali den večerem, tak pro nás Beltain začíná již 30. dubna. Název tohoto svátku znamená Belenův oheň, a na tento den byly zapalovány ohně v očekávání léta. V Irsku měl právo zažehnout první oheň vždy král. Zajímavé je také, že tento svátek se často vyskytuje v irské mytologii, a to jako den, kdy se odehrály všechny významné invaze.

Také v mýtu o potomcích bohů, o rodu Tuatha de Danann, je zmíněno, že tito lidé připluli do Irska a své lodě zapálili právě na Beltain. A i v tento den se smazávají hranice mezi zdejším a oním světem podobně jako na Samhain (ačkoli Samhain byl v tomto ohledu zřejmě mnohem významnější).

 

Dnes svátek ohně Beltain připomíná pálení čarodějnic (dodnes se zapalují ohně a svátek je spojen s nadpřirozenými bytostmi) a první máj tedy oslava jara.

Lugnasad

Mezi důležité keltské svátky je třeba zařadit ještě Lugnasad. Název v překladu znamená „Lugova svatba“ a tento svátek se od předchozích výrazně liší. Čím?

Je to svátek především světský, svátek krále, den klidu zbraní a setkání v poklidné a přátelské atmosféře. Na Lugnasad se nekonaly náboženské rituály, ale společenské akce, soutěže či závody. Je to také svátek sedláků a rolníků prosících o dobrou úrodu.

Tento den byl také spojen se svatbami – na Lugnasad se mohly páry oddat, a za rok na tento svátek sňatek snadno zrušit, nebo v něm naopak už setrvat. Lugnasad je spojen i s početím nebo rozením dětí. Děti počaté v tuto dobu se narodily do teplého ročního období a měly nejlepší šanci přežít.


Dnes je tento svátek jeden z těch, které pohřbily nánosy času (alespoň u nás). Vzpomínka na něj dožívá snad jen v Irsku v podobě jakýchsi slavností oráčů.

TIP NA DNEŠEK

Lunární kalendář na dnešní den: